Proč na kvalitě dětské skupiny opravdu záleží

22.4.2026
Pro mnoho rodičů je nástup dítěte do dětské skupiny velkým krokem. Jak poznat kvalitní prostředí? A proč právě pocit bezpečí ovlivňuje celý další rozvoj dítěte?

Povídání o přínosech kvalitní dětské skupinky vzniklo ve spolupráci s Lenkou Královou, hlavní pedagožkou Sto skupin. Píšeme o rodičovských obavách, každodenní praxi ve školičkách i o tom, co na docházku malých dětí do školiček říká věda.

Pro mnoho rodičů je rozhodování o tom, kdy a zda svěřit malé dítě do péče někoho dalšího, velkým krokem. Na jedné straně stojí potřeba dítěti nabídnout nové podněty. Na druhé straně úplně přirozené otázky: Bude se tam cítit dobře? Neoslabí to náš vztah? Není to ještě moc brzy?

V dětských skupinách Sto skupin tyto otázky nebereme jako překážku, ale jako důležitou součást celého rozhodování o které je důležité mluvit.

Bezpečná vazba s rodičem jako výchozí pozice k navazování dalších vztahů

Jedna z nejčastějších obav zní: Když si dítě zvykne na někoho jiného, neoslabí to náš vztah? 

Tahle otázka je pochopitelná. Vztah s dítětem vnímáme jako něco jedinečného a křehkého. Ve skutečnosti ale bezpečná vztahová vazba nefunguje jako uzavřený systém, který se příchodem někoho dalšího oslabí.

Pokud má dítě jistý a stabilní vztah s rodičem, může z této bezpečné základny postupně navazovat další vztahy. V respektujících školičkách Sto skupin si tak vytváří vazbu i na další dospělé a učí se, že důvěra nemusí patřit jen jednomu člověku, aby byla opravdová. Nejde o nahrazování, ale o rozšiřování světa vztahů.

V dětské skupině s individuální přístupem je malé dítko nepřehlédnutelnou osobností

Další častá pochybnost zní: Tak malé dítě přece do kolektivu nepatří. Tato představa často vychází z obrazu velkých, anonymních zařízení, která existovala před rokem 1989. V současné době není žádným výzkumem potvrzená škodlivost vstupu do zařízení předškolní péče před 3 rokem. Zásadní je ovšem kvalita daného zařízení.

Školičky od Sto skupin fungují jinak a mají jinou dynamiku. Dítě zde není anonymní člen kolektivu, ale konkrétní osobnost, kterou dospělí dobře znají a vnímají. Prostředí je předvídatelné, vztahy stabilní a přístup respektující. Kvalitu péče zajišťujeme pravidelným vzděláváním pečujícího personálu a zvýšeným počtem chův. Takové podmínky vytvářejí podnětné a bezpečné prostředí pro děti v nízkém věku.

Jak se chovat v kolektivu? Sociální učení není teorie ale každodenní život ve školičce

Děti se neučí sociálním dovednostem tím, že jim je někdo vysvětlí. Učí se je v situacích, které prožívají. Čekání na hračku, dohoda o tom, kdo půjde první, sdílení prostoru, nedorozumění, která se musí vyřešit, a někdy i frustrace, kterou je potřeba unést.

Právě tady vzniká sociální zkušenost, kterou domácí prostředí, jakkoli láskyplné, nemůže vždy nabídnout v takové šíři. I proto mají školičky Sto skupin v každodenním programu prostor pro volnou hru a interakci mezi dětmi. Psycholog Lev Vygotskij mluvil o tom, že učení probíhá především v sociálním kontextu. To v praxi znamená, že děti se učí hlavně ve vztahu s jinými lidmi. 

Velké emoce jsou v pořádku a zvládnutelné, pokud v nich dítko není samo

Obava z emocionálního přetížení dítka je velmi častá a dává smysl. Klíčová otázka ale není, zda dítě zažije emoce. Klíčová otázka je, zda je v nich někdo s ním.

V respektujícím prostředí školiček Sto skupin nejsou emoce potlačovány ani přehlíženy. Dospělý dítě provází situací, pomáhá mu ji pojmenovat a zvládnout. Dítě tak postupně zjišťuje, že i silné emoce jsou zvládnutelné, pokud v nich není samo. A právě to je základ emoční regulace, kterou si neneseme jen do školky, ale do celého života.

To, co se dítě v dětské skupince naučí je doplňkem toho, co zná z domácího prostředí

Domácí prostředí je pro dítě nenahraditelné. Nabízí blízkost, individuální pozornost a hluboký vztah. To všechno je zásadní. Zároveň ale přirozeně nenabízí situace, které vznikají ve skupině vrstevníků, například vyjednávání, sdílení, čekání nebo řešení konfliktů v reálném čase, které děti ve školičkách Sto skupin zažívají každý den. Jde o dvě různé zkušenosti, které se navzájem doplňují.

Adaptace nemusí být trápení

Další častá představa je, že nástup do dětské skupiny znamená pláč, stres a těžké loučení.

Každá změna v životě dítěte i rodiče něco přináší a rozdíl je v tom, jak je vedená. Postupná adaptace, citlivý přístup a stabilní vztahy ve školičkách Sto skupin výrazně mění celou zkušenost. Dítě se neučí odtržení, ale postupnému seznamování se se světem. 

V průběhu adaptace velmi citlivě vyhodnocujeme, zda je zkušenost pro dítě zvládnutelná. Volíme individuální tempo pro každé dítko tak, aby bylo schopno se co nejlépe adaptovat a užívat si nové prostředí. 

(Nejen) o tom, jak probíhá adaptace ve školičkách Sto skupin si můžete přečíst rozhovor s vedoucí pedagožkou školičky Kamarádi do deště.

Samostatnost nevzniká tlakem, ale možností věci zkoušet

Malé děti mají přirozenou potřebu dělat věci samy. Pokud k tomu mají prostor, rozvíjí se jejich samostatnost i vnitřní jistota.

Ve školičkách Sto skupin nejde o výkon. Jde o možnost zkoušet, obléct se, rozhodnout se a zkusit si něco zvládnout bez okamžité pomoci. Dospělý zde není ten, kdo řídí každý krok, ale ten, kdo stojí opodál a je k dispozici, když je potřeba.

O tom, co dětská skupina dítěti dá, rozhoduje její kvalita

Přínos dětské skupiny není automatický a záleží na tom, jak vypadá každodenní realita.

Rozhodující je stabilní tým pečujících osob, malý a přehledný kolektiv, citlivá adaptace, respektující komunikace, práce s emocemi a podnětné prostředí pro hru a objevování.

Sladit všechny tyto prvky dohromady není jednoduché, ale ve školičkách Sto skupin je to standard za kterým si stojíme. 

Dětská skupina jako rozšíření dětského světa

Dětská skupina nikdy nenahrazuje rodinu, rodič zůstává tím nejdůležitějším vztahem v životě dítěte. Pokud je ale prostředí kvalitní, může tento svět citlivě rozšířit. Nabízí nové vztahy, zkušenosti a situace, které podporují sociální i emoční rozvoj dítěte, a právě to je cílem školiček Sto skupin. 

Kvalitní dětská skupina není krokem proti rodiči. Není ani jeho náhradou. Je to způsob, jak dítěti umožnit bezpečně vstoupit do širšího světa s vědomím, že jeho nejdůležitější vztah zůstává pevný.

A možná právě v tom je její největší přínos, že dítěti nebere jistotu, ale učí ho, že svět může být bezpečný i za hranicemi domova.

Souzníte s respektujícím přístupem ve školičkách Sto skupin? Mrkněte:

Kterou školičku máte nejblíž

Na volné pozice v týmu Sto skupin

Kateřina Karlovská
Máma a markeťačka
Linkedin
Šipka vpravo
Instagram
Šipka vpravo

Mohlo by vás zajímat

Všechny články